Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obyvatelstvo

 
 Podle I. Pecháčkové (1998) dochází v 19. století ve zkoumaném území k úbytku již tak řídkého obyvatelstva. Hlavní důvod byl průmyslový rozmach okolních měst především Mimoně, největšího průmyslového centra v okolí. Lidé dávali přednost jednoduší a lépe placené práci v továrnách, než těžké práci v lese a zemědělství. Atraktivitu kraje snižovala špatná infrastruktura a jeho celkově nižší rozvinutost.
            Na území bývalého VVP žilo před rokem 1938 okolo 7000 převážně německy mluvících obyvatel. Vyskytovalo se zde přes dvacet obcí a samot. Významnými sídly byly Svébořice, Hvězdov, Ploužnice, Jablonec a Jezová. Největší obcí oblasti byly Kuřívody (viz Tab. 2). Druhá světová válka byla největší událostí, jež změnila vývoj obyvatelstva v Ralsku. Před jejím vypuknutím opustilo území české obyvatelstvo a Němci, kteří nesouhlasili s Hitlerovou politikou. Po skončení války muselo veškeré německé obyvatelstvo, na základě poválečných reparací, opustit území Ralska. Lidé, kterých se odsun týkal, přišli o všechen majetek, který propadl Československému státu (Pecháčková, 1998). Dle J. Blažkové (1997) následovalo dosidlování českým obyvatelstvem, zejména z okolních českých okresů.
            J. Blažková (1997) poukazuje také na to, že poválečné osidlování území novým obyvatelstvem nebylo tak výrazné jak se očekávalo. Pro možné nové obyvatele byla oblast málo atraktivní. Mezi lidmi také panovaly obavy ze vzniku VVP Ralsko, o kterém se v té době uvažovalo. Proto stav poválečného obyvatelstva zdaleka nedosahoval míry osídlení před odsunem původního obyvatelstva (viz Tab. 1). I. Pecháčková (1998) se zmiňuje, že zřízení VVP definitivně znamenalo, že nebude nikdy reálná stabilizace obyvatelstva a obnova obcí. Obyvatelstvo, které se zde po dosídlení nacházelo, bylo vystěhováno do jiných pohraničních oblastí. Mezi lety 1950 – 1991 (viz Tab. 1) činil úbytek obyvatel asi 85 %.
            Od otevření prostoru civilnímu obyvatelstvu se zvyšuje zájem o bydlení v Ralsku. To znamená nárůst obyvatel především v lokalitách jako Hradčany, Boreček, Ploužnice, Hvězdov, Náhlov, Kuřívody. Díky rekonstrukci panelových domů po vojácích, mají nejvíce obyvatel Ploužnice a Kuřívody, dále následují Hradčany (viz Tab. 2). Do budoucna je vývoj obyvatelstva příznivý, zejména díky mladým lidem a rodinám s dětmi, kteří se do Ralska stěhují. Přínosem pro následující rozvoj oblasti je velký podíl produktivních obyvatel. Ten musí být podporován úsilím o přilákání investorů a celkové zlepšování občanské vybavenosti (Pecháčková, 1998).
Tab. 1: Vývoj počtu obyvatelstva a domů obce Ralsko v letech 1869 – 2001
Rok 1869 1900 1910 1921 1930
Počet obyv. 8 275 7 773 6 747 6 427 6 221
Počet domů 1 385 1 462 1 433 1 418 1 473
 
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyv. 3 494  831  768  571  524 1386
Počet domů  279  186  157  118  144   234
 Zdroj: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 – 1970, Historický lexikon ČR
 1869 –  2001
 

Tab. 2: Přehled obcí na území VVP Ralsko v letech 1938 – 2001

 
 
Sídlo
 
Katastrální
 
obec
 
 
 
Farnost
 
 
Počet obyv.
r. 1938
 
Počet obyv.
r. 1992
 
Počet obyv.
r. 2001
Boreček Brenná Mimoň
83
70
56
Č. Novina Č. Novina Svébořice
97
0
0
D. Novina Č. Novina Svébořice
149
0
0
Holičky Holičky Svébořice
165
0
0
Hradčany Hradčany Mimoň
370
130
156
Hvězdov Hvězdov Svébořice
562
0
42
Chlum Jablonec Jablonec
52
0
0
Jablonec Jablonec Jablonec
314
0
0
Jezová Jezová Dol.Krupá
309
0
0
Kostřice Proseč Jablonec
49
0
0
Kracmanov Okna Jablonec
89
0
0
Krupá Hor. Krupá Hor. Kuřívody
305
0
0
Křída Křída Jablonec
127
0
0
Kuřívody Kuřívody Kuřívody
924
183
417
Náhlov Náhlov Hlavnice
121
80
98
Okna Okna Jablonec
249
0
0
Olšina Olšina Jablonec
213
0
0
Ploužnice Ploužnice Mimoň
425
120
654
Proseč Proseč Jablonec
153
0
0
Palohlavy Palohlavy Svébořice
263
0
0
Prosíčka Jablonec Jablonec
54
0
0
Strážov Strážov Kuřívody
38
0
0
Svébořice Svébořice Svébořice
615
0
0
Židlov Židlov Kuřívody
375
0
0

Zdroj: Zaniklé obce na východ od Ralska, Pecháčková ČGS 1998, Historický lexikon ČR 1869 – 2005